Moje nestrukturované CV na úvod (kopie článku)
něco o mé osobě v kontextu doby v které jsem žil
Úplně úvodem chci uvést, -že představit se v prostoru, kam bych rád (do konce života) psal mé postřehy, úvahy a názory, na to, co se dělo/stalo, co se děje a co nás údajně čeká, považuji za slušnost.
Tedy, narodil jsem se, cca 9 měsíců, od skončení 2. války. svobodné nemajetné cca 40 -leté švadleně, jíž vděčím za vše, tedy i za to, že jsem se stal, -po 17. 11. 1989- úspěšným člověkem, a to přesto, že jsem od narození tělesně postižený. Tatínek zmizel po mém narození, a hodně dlouho, -já i maminka-, jsme žili pouze z příjmu švadleny, cca 800Kč (po měnové reformě v r. 1953). Její sestra, moje teta, nám hodně pomáhala.
Pozorný čtenář už pochopil, že jsem neudělal, -do 17. 11. 1989-ten „nutný a jedině správný“ krok/rozhodnutí pro osobní úspěch, byť jsem byl ideálním objektem z hlediska sociální pozice/původu. „Mohla“ za to knížka „Doznání“ od Artura Londona, který měl to štěstí, že měl dvě občanství, a tak ho KSČ, -bývalá rodná strana dnešního presidenta ČR Petra Pavla-, nemohla oběsit, neb by se francouzští soudruzi v té době velice zlobili.
Moje osobní formovaní, se díky tělesnému postižení, protáhlo až do r. 1978-9, kdy jsem složil státní zkoušku z jazyka španělského. Pro doplnění uvádím, že po 9 letech ZŠ, doma u maminky, jsem se vyučil radiomechanikem v Jedličkově ústavě a pak postupně, -při zaměstnání-, vystudoval průmyslovku v Ječné ulici, -a elektrotechnickou fakultu ČVUT Dejvicích.
Datum 17. 11. 1989, mě zastihlo v pozici ženatého otce třech dcer, zaměstnance Tranzitního plynovodu a příležitostného průvodce turistů po Praze v jazyce španělském. Po území ČSSR jsem provázet nesměl, (neb jsem neudělal ten „nutný a jedině správný“ krok). Hořce dodávám, že dnes to vidím tak, že to není o mnoho lepší! Tedy trest smrti si dnešní společnost zakázala a ostatní současné restrikce/šikany se mě již osobně netýkají! „Parazituji“ v dnešní společnosti ČR jako starobní důchodce a vůbec „nemyslím“ na mých šest vnoučat.
Moje sociálně-demokratické cítění/založení způsobilo, že jsem chvilinku uvažoval o vstupu do ČSSD, ale když jsem viděl tu sestavu KSČM „B“ -co si zakázala (komicky) spolupráci s KSČM, tak jsem se rozhodl zajistit si vlastní byt v Praze, aby se mně ve stáří snaze parazitovalo.
Český americký Sen se stal, brzo po 17.11.1989!
Ze Španělska mně na pevnou linku zavolal majitel CK a já, -cca 15 let-, pro tu CK, zajišťoval služby dle programu, tedy kromě reservace hotelů a letadel. Hlavně však osobně zajišťoval průvodcovské služby po ČSFR, později, -od 1.1.1993-, po ČR. Ty služby jsem vykonával jako OSVČ, při zaměstnání.
A živnostenská oprávnění jsem zrušil v okamžiku, když mně stát chtěl vnutit datovou schránku, přesto že jsem měl činnost přerušenou, nebyl jsem plátcem DPH a byl jsem fyzickou osobou.
Moje texty budou obráceny do společnosti. Do společenských vztahů, do kritiky toho, že co je dovoleno „Bohovi“/“rádoby elitářům“ není dovoleno ostatním. Tedy především bezostyšně lhát, manipulovat a dlouhé etc.
S pozdravem Sidonio Libertad 23.05.2025